Ztráty a nálezy

✨Když mi před třemi dny přestal definitivně fungovat mobil, nezáleželo mi na tom, kolik zaplatím za nový. Tiše jsem oplakávala ztrátu konverzace, která pro mě měla nesmírnou hodnotu a já si ji chtěla přepsat, až se vrátím domů z dovolené. Písmenka se sice vytratila, ale pocit hlubokého respektu, ten se mnou rezonuje stále. 

✨Naposledy jsem si konverzace přepisovala s prvním partnerem. Měla jsem popsaný celý A4 sešit. Pak jsem to zkoušela i s ostatními, ale nikdy tam nebyla taková jiskra, takže jsem rychle skončila. A po poslední zkušenosti už jsem nevěřila, že bych mohla ještě někdy okusit, jaké to je se vracet zpět a vykouzlit si úsměv z něčeho tak čistého a upřímného. Úplně to mění můj pohled na svět a vnímání vztahů. A vede mě to k tomu, tento poklad chránit a podporovat.

✨✨✨A k tomu ten silný pocit vděčnosti jen za to, že se mi to děje. A já si užívám emocí plnými doušky, protože právě tento návrat do minulosti mi pomáhá transformovat bezmoc do síly, která nezná hranic. Nyní už vím, jaké to je se cítit zranitelná, a dostávat rány. Ale také prožít opačnou zkušenost. Cítit se zranitelná, a vědět, že tady jsem v bezpečí a chráněná. A na tom stojí život. Jakmile okusíme polaritu, už není cesty zpět...