Věstonická Venuše

🥰Poprvé jsem se o tomto místě dozvěděla z práce, a hned jsem věděla, že sem musíme jet. Poctivě jsem zarezervovala termín, ale bohužel jsme ho museli odložit. Ale to vůbec nevadí. Naprosto chápu, proč toto místo frčelo i v pravěku. A to ve mně vyvolává otázku, na co asi tehdy mysleli lidé, když se dívali na stejně zářící měsíc? Probouzel v nich podobné otázky o životě, jako teď u mně? A jak prožívali tyto záblesky každodennosti? Byly pro ně stejně intenzivní a magické jako pro nás?

🥰🥰Já jako moderní homo sapiens sapiens sedím na polyesterové bundě, piju červený tramín z retro skleničky a poslouchám tlumenou hudbu z reproduktoru. Ale ten měsíc je sakra stejný! Jen o tisíce let starší...

🥰🥰🥰A v dáli? Tam už bublá kuřecí vývar. A dítě tiše oddychuje uprostřed tmavé noci. A já ležím a dívám se tam nahoru...