Tiché spojenectví

❤️Myslela jsem si, že pojedu do Bergama, abych si v první řadě ujasnila, co chci dělat, ale osud tomu chtěl jinak. Poslední večer jsem si sedla na okenní římsu a začala rozhovor s mým dávným předkem. On je se mnou, když celý svět odchází. Jak jsem byla naprosto v pohodě a bez starostí, mohla jsem se stejně klidně podívat do svého nitra a upřímně si říci, co teď potřebuji. A jaký bude můj další krok. 

❤️❤️Můj předek splnil své slovo a materiálně nám poslal takovou pomoc, že nemusím jednat impulzivně a mohu si dát čas na rozmyšlenou. A zároveň začít tím nejdůležitějším: položením pevných základů pro náš nový život, na kterých postupně vyroste vše ostatní. 

❤️❤️❤️Můj další krok bude spočívat v tom, že se budu učit vidět plné poháry tam, kde jsem dříve vnímala nedostatek. Všechna prázdná místa zaplním. A trpělivě si počkám na plody své práce, bez toho aniž bych tlačila na pilu. 

❤️❤️❤️❤️Když jsme se s mým předkem přesunuli na zídku před hotel, a dívali se na světélkující Bergamo, slavili jsem naše tiché spojenectví, které v čase roste a nabývá na síle. Za chvilku to bude rok, co o sobě víme. Za tu dobu jsme společně došli až sem. K odpuštění, lásce a spolupráci. 

❤️❤️❤️❤️❤️Když jsem tam tak seděla, uvědomila jsem si, že nechci dopadnout jako ten muž bez domova, kterého jsem potkala před pár týdny. Také měl srdce na dlani, a nakonec zůstal sám. Právě naopak. Připravuji půdu pro budování stabilních vztahů. S reálnými lidmi. Po vzoru spojenectví s mým drahým předkem.