Skulinka

V každé bezvýchodné situaci existuje skulinka. Něco, co můžeme udělat navzdory okolnostem a tím postupně skládat vlastní realitu. Maličkost, která nic nestojí, ale každodenním opakováním zesílí tak, že přestaneme pochybovat a s důvěrou vykročíme na novou životní cestu.
🐈‍⬛🐈‍⬛
Každá maličkost pro kterou se rozhodneme a která podpoří náš sen nebo představu je vždy více, než stagnace. Když ji budeme následovat, otevře nám dveře do zcela nového světa.
🐈‍⬛🐈‍⬛🐈‍⬛
V mém příběhu se takovou skulinkou stalo auto. Když můj syn nastoupil do první třídy, bylo velice náročné se dopravovat do školy a vracet se domů. Cestovali jsme MHD s několika přestupy. Stále jsme hlídali čas, abychom stihli navazující spoje.
Do toho jsem začala pociťovat velkou únavu, protože ve dny, kdy jsem odvážela i vyzvedávala syna ze školy, jsem trávila na cestách i tři a půl hodiny (včetně přesunu do práce).
🐈‍⬛🐈‍⬛🐈‍⬛🐈‍⬛
Tohle auto jsem si zamilovala. Hrozně ráda v něm jezdím. Na nákupy. Výlety. Když volají ze školy, že je syn nemocný, a já ho pohodlně mohu dopravit domů. To, když přijde průtrž mračen. Změní jízdní řády, tak že nestíháme dorazit do školy včas. Nebo když někdo potřebuje pomoci. To vše jsou okamžiky, kdy posílám tiché poděkování svému tatínkovi, který nám ho před několika měsíci daroval.
Daroval nám totiž lehkost: poradit si se situacemi, který by za normálních okolností vyžadovaly velké úsilí a nasazení. Daroval nám volnost: vydat se klidně i za hranice a objevovat nová místa. Daroval nám příležitost dělat dobré skutky.
Daroval mi prostor a čas zdokonalovat řidičské dovednosti, cítit se sebejistěji a postupně pracovat se svým strachem z řízení.
Daroval mi pocit, že na to, co právě prožívám nejsem sama. A že jedno dobré rozhodnutí může změnit život k nepoznání. Tam, kde dříve sídlila bolest a nepohodlí, se nyní zabydlela radost z nových zkušeností.