Dar rodiny

Tak tohle jsem já před deseti lety. S mým tatínkem, který mě vedl k oltáři. On a moje maminka jsou mými hrdiny. Díky nim mám tak velké srdce a smysl pro humor 😁Jejich dokonalá kombinace mě držela jak nohama na zemi, tak se s láskou pouštět do všech možných dobrodružství.

Dali mi do vínku sílu, odvahu i zvědavost v jednom, ale také rodovou pečeť. Všechny ty zděděné a nahromaděné strachy, viny a boj. Teprve když jsem přestala utíkat, měnit a léčit, to co je tu s námi po staletí, a opakuje se se železnou pravidelností, a začala se ptát, odkryl se příběh o tolika lidských osudech. O bolesti. Samotě. Rozdělení. Tlaku. Slabosti.

Celé to začalo minulý rok. Poslední regresní terapií, která mě zavedla do středu našeho rodu. A právě zde začala cesta toho pravého odpuštění. A přijetí. Od této chvíle jsem už nikdy nebyla sama. Ale o tom následující příspěvek ❤️