Pro někoho celý svět...

🎴Také jsem tam stála. Na samém dně. Osamělá. Kdy můj život postrádal jakýkoliv smysl. Bez energie a důvodu, proč ráno vstát. Ztracená v labyrintu vlastního života, kde se čím dál více rozprostírala temnota. A já se bála, že tu jiskru v sobě už nikdy nezažehnu. A to mě děsilo asi nejvíc. 

🎴🎴A pak jednoho dne...Mě jeden jediný telefonát. Jeden jediný člověk. Postavil zpět na nohy. Jeho milý hlas s tím pověstným zápalem a nadšením mě pohladil po duši, a dal chuť opět žít ❤️A já dnes mohla jeho dar poslat dál...A to mě dvojnásobně zahřálo u srdce. 

🎴🎴🎴Stalo se to na procházce. Po tom, co jsme se dívali na tyrkysové nebe. Syn mi uvařil na pískovišti oběd. A pak jsme se vraceli domů. Na schodech kousek od našeho domu, byl opřený starý pán bez domova. Oslovila jsem ho a pomohla mu dolů. Opodál stáli dva mladíci, kteří reagovali se slovy, že to nemá cenu, ale já je neposlouchala a pokračovala, až mi jeden z nich nabídl pomoc. Já pak došla pánovi do Billy pro jídlo. Zavolala policii. A nakonec došla i pro kávu, kterou si přál, ale já na ní poprvé zapomněla. 

🎴🎴🎴🎴Připili jsme si. A já naslouchala jeho příběhu. Jen jsem tam seděla. Vyzdvihla jsem všechny jeho úspěchy, a to na čem celý život pracoval, protože moc dobře vím, že jedna negativní situace by neměla zničit to, kým jsme. Rozesmála jsem ho svým temperamentem, se slovy: ,,už chápete, proč se mnou žádný chlap nevydržel?". Na jeho souhlasné a tiché přikývnutí nikdy nezapomenu 😂 Tak jako na hloubku obyčejné lidské přítomnosti 🫂