Přejděme...

Duši své dcery mám bezpečně ve svých rukách. Dnes v noci mi byla doručena ve snu. Jak příhodné toto předání je, na Dušičky ❤️To ona změnila od základů celý můj svět. Minulé Vánoce, když jsem psala přáníčka pro ostatní, ona nadiktovala jedno mě. Když jsem pro ostatní vařila dýňovou polévku a šla nakoupit dózy na přenesení, ona myslela na mě a já pohledem zavadila na hrníčku s nápisem: Mamince, jsi hvězda! 

Už není vzdáleným snem, i když ještě není na světě, ale součástí každodenní reality. V myšlenkách, emocích i v prostoru, kde žijeme. A já cítím pulzující energii, která se za oponou převrstvuje a skládá tak, aby v pravý čas zapadla přesně tam, kam má. Proto nemám obavy, ani pochybnosti. Vybrala si mě pro to, jaká jsem. A přivádí sebou muže, kterého si ona vybrala za tatínka. A já díky tomu prožívám jeden z nejvyrovnanějších stavů, kdy nic nemusím. Jen jsem. Objetím, úsměvem a hřejivým srdcem.