Plný talíř

🥂Můj konec už odbíjí půlnoc. V lidové metafoře by se dalo říci, že je za 5 minut dvanáct. A já odkrajuji poslední kousky svého starého života. A tak jako, když jsem letěla do Malagy, mě čeká průchod stejnou branou, ale teď směrem do Bergama, protože až se vrátím, skočím rovnýma nohama do neznáma. Ale totálně. Nic mě nedrží ani nesvazuje. Prostor kolem mě je čištěný a připravený na nové začátky. Můžu dělat cokoliv. Pustit se do čehokoliv. V posledních týdnech jsem roztočila energii na plné obrátky, že teď se jen vezu a užívám si tu jízdu. Čekám, co mi každý den přinese. Jako by ten blížící konec roztočil hodiny času. To, co jsem se učila týdny, teď zvládám v jednom dni. A jsem strašně vděčná za to, že mám dovolenou a čas všechny ty příhody a vjemy zpracovat. 

✨✨Jdu si neohroženě pro to, co je mému srdci blízké. Bez kompromisu. Beze strachu, že by to bylo málo nebo hodně, protože má nová verze Monči se mi sakra líbí. Užívám si jí plnými doušky. Je jako má nejlepší kamarádka. A na jejím pozadí bije srdce rytíře. Oddaného a chránícího tento úžasný svět. 

✨✨✨V minulých týdnech jsem si prošla bolestí svého života, abych na konci přijala její smysl. Překročila její práh. Nechala spadnout všechny vzdušné zámky a na popelu starého života vybudovala něco reálného, co už nebude pouhým snem. Sílu mi dodávaly všechny ty situace, na které jsem musela říci ne. A ta poslední, co vše stvrdila, přišla na včerejší schůzce. Tam jsem na pomyslném listě nenašla jediné ano, proč zůstat. Samotnou mě překvapilo odhodlání, se kterým jsem prezentovala svůj plán najít si budoucího manžela. V kontextu člověka, který je připravený budovat a stavět vztah na partnerství. 

✨✨✨✨V ten moment jsem v sobě ucítila zralou ženu, ne tu ustrašenou a malou holčičku, která ještě před několika měsíci bezmocně stála na místě, a chytala se stébla. Když jsem viděla ten malý svět, kam mě ten druhý chtěl umístit...Rozhodla jsem se pro plný talíř toho, co jsem do této doby vytvořila. A co chci svobodně a s láskou s někým sdílet ❤️