Hodina pravdy

✨Před rokem a půl jsem jela na jednu ze svých regresních terapií, připravená čelit největšímu strachu, ale místo toho jsem měla tu čest poznat 5 krásných, inteligentních a láskyplných žen. Jedna z nich kráčela do komnaty, aby se obětovala za svou rodinu. Tam tehdy můj příběh skončil. Před dvěma dny jsem myla nádobí, a poslouchala hudbu. A pak zničehonic se mi začal psát její příběh dál. Tou chodbou šla žena, která vzala odvahu do hrsti. Věděla, že buď bude její mise úspěšná, nebo propadne i s celou rodinou do totální bídy a nemilosti. Díky svému důvtipu a inteligenci dostala privilegium a materiální svobodu, ale zaplatila za to svou vlastní svobodou. Do konce života musela dělat ústupky vůči sobě a tomu, co cítila. 

✨✨Regresní terapie vnímám jako zdroj informací. Ukazují buď část nebo kompletně celé události. Tak i set emocí, kterým jsem dlouhou dobu nerozuměla - proč je mám nebo proč jednám tak, jak jednám. A tyhle příběhy začaly vyplňovat prázdná místa. Tím, že jsem je mohla sledovat z pozice třetí osoby, a zároveň si je odžít v realitě, jsem naplňovala pověstné kalichy a díky tomu se mohla posunout v životě dál, a dělat kvalitnější rozhodnutí. 

✨✨✨Má cesta za regresními terapiemi začala s narozením mého syna. Zátěž, kterou jsem tehdy procházela, byla tak velká, že jsem hledala odpovědi a také podporu. Pomohla mi v tom psycholožka, která působila v nemocnici pro rodiče s předčasně narozenými dětmi. Na jednom sezení se druhá maminka zeptala, zda je v pořádku absolvovat konkrétní terapii a tato psycholožka odpověděla, že máme udělat cokoliv, co cítíme, že nám pomůže. Nic není špatně. A to mi dodalo odvahu. 

✨✨✨✨Já jsem na tuto ženu s vínovými šaty, co jde zachránit rodinu nesmírně pyšná. A také jsem vděčná za to, že já žiju v této době. A mohu si zvolit. Teď ale to, co ona musela skrývat. Dávám přednost čistotě srdce, před materiálními jistotami. A jdu objevovat, co tento život obnáší.