Domov plný lásky

Když jsem seděla na okenní římse, přišla mi na mysl otázka: Co mě jako Monču dělá šťastnou a je mou nedílnou součástí? Popravdě jsem se nad tímto nikdy nezamýšlela, protože jsem měla na prvním místě blaho ostatních, ale tady v Bergamu se misky vah přetočily. A já byla ta opečovávaná. Vytvořily se naprosto skvělé podmínky pro tuto zásadní otázku. 

Jak jsem tam seděla, nemusela jsem pro odpověď chodit daleko, protože mě nikdy tak docela neopustila. A o kom, že je to řeč? O té kreativní, svobodomyslné a akční 14ce, která bez své dávky hravosti a bezstarostnosti nedá ránu. A v tomto průsečíku každodennosti čerpá energii. Tahle holka miluje, když roztančí všechny kolem, a pak od nich přijme pozvání do jejich jedinečného světa ❤️Tak jako když večer všechno utichne, se sklenkou v ruce, naslouchá beze slov bezpečnému přístavu, ve kterém právě kotví...

Svého světa si nesmírně vážím, a proto vím, že polovičaté vztahy založené na tom, že by někdo můj temperament a celistvost jen toleroval nebo měl dokonce ustát, by neměly dlouhého trvání. Mé nastavení volá po hlubokém bytí, sdílení a vzájemné inspiraci, která bude živit náš společný svět ❤️

V Bergamu jsem potkala přítelkyni. Na rozloučenou jsme si slíbily, že budeme v kontaktu každý den. Splnil se mi další sen. A to mě utvrdilo v tom, že se nemusím při hledání životního partnera obávat. Stačí ukotvovat svou přirozenost, a on se v pravý čas ukáže. Jako jehla v kupce sena...