A kde máš ty své hranice?

🐣Po všech těch negativních zkušenostech jsem se bála ztratit svůj hlas. Ale jakmile jsem pochopila, že na lidi nepůsobí slova, ale činy, vše se změnilo. Zapamatuj si to i ty. Můžeš přijít předem a v míru. Můžeš varovat. Vyložit na stůl konkrétní řešení. A přesto z nějakého záhadného důvodu se nic nestane. Žádná změna se nekoná. A ty takhle ztratíš velký kus života. Čekáním. 

🐣🐣Zkus však vytyčit hranice, a reakce na sebe nenechají dlouho čekat. Přijď s konkrétními kroky. Neptej se na svolení. Ani schválení. Polož to na stůl jako hotovou věc. A sleduj, co se bude dít. 

🐣🐣🐣Co se konkrétně změnilo u mně? Odmítala jsem se cítit jako oběť. Celé měsíce jsem v tichu pracovala na tom, abych to prasklé místo bezmoci krůček po krůčku zalepovala. Nikomu jsem o tom neřekla, uchovávala jsem to hluboko v sobě a chránila před okolním světem. Nechala se dál bičovat všemi vlivy. Teprve, když bylo hotovo, odhalila jsem své záměry. Vcelku. Bez obalu. Napřímo. 

🐣🐣🐣🐣Celou tu dobu jsem chránila svou podstatu. Hodnoty, na kterých stojí můj život. Ano, musela jsem si přiznat, že občas přichází chvíle, kdy i tyto velice osobní záležitosti dostávají zabrat, a život zkouší moji sílu a odhodlanost.

🐣🐣🐣🐣🐣Zachránily mě ostrůvky lásky. Záchytné body, které jsem tvořila v realitě. A čím více jich každý den bylo, tím silnější jsem se stávala. Byly to chvilky sdílení. Drobné dárky. Povzbuzení. Naslouchání. Zážitky. 

🐣🐣🐣🐣🐣🐣Přesně jako tenhle hrníček, co mi leží v kuchyňské lince. A jeho kopie ve skříni, která čeká na doručení. V poslední době jsem si oblíbila kupovat double dárky, které mě spojují s určitými lidmi. Inspirovala jsem se scénou s hrdličkami ze Sám doma. Naposledy jsem darovala těžítko s krumlovským zámkem, a to svému tatínkovi. Tyto předměty jsou pak záminkou si na jejich nositele vzpomenout. Káva už není pouze kávou, ale například připomínkou výjimečného přátelství.