Tom: Nebo když jsem tě dnes krmil. A uhýbal lžící. Dělal jsem ti chutě na polévku a zároveň tě škádlil, protože jsem moc dobře věděl, že ji chceš! Škoda, že jsi tak skvělá kuchařka a já takový šprýmař. Vidíš, rozesmál jsem tě. A přitom nikdy nevím, zda dostanu košem, nebo talířem, když zaháníš mlsnou a přitom si píšeš. Ale...
Miláčku, až tyto řádky budeš číst, vzpomeň si na jeden z našich tanců. A 1000 times. Slyšíš tu dynamiku? Vlnili jsme se na chodbě, dvojité otočky létaly vzduchem. Byl to ten samý den, kdy se tvůj život propadl do naprosté nicoty. Co se však nezměnilo, tak fakt, že se známe již 21 let. A ty čtyři roky, co jsme...
Charlotte stála na balkoně a dívala se na padající ohňostroj, s obdivem a jiskrou v srdci. Každý rok si něco přála, byl to její malý rituál. Právě v tuto chvíli se vzdala kontroly nad svým životem s myšlenkou, že vše nechá plynout podle vlastních zákonitostí. Neměla žádnou vizi, žádné očekávání, jen slabé mravenčení v břiše.